Cotinus coggygria
Ruj vlasatá je poměrně vysoký opadavý keř s kožovitými listy pokrytými chloupky a nápadnými kulovitými plody. Rostlina je jedovatá a je známá svými tříslovinami využívanými při zpracování kůže.
Listy jsou jednoduché, okrouhlé až vejčité, 3–8 cm dlouhé, celokrajné, na líci matně zelené (některé kultivary mají listy purpurové či červené). Na podzim se krásně barví do žluta, oranžova, růžova i červena.
U mladých výhonů je hladká, šedá až hnědá, u starších větví tmavne a stává se mírně rýhovanou.
Ruj je rozložitý keř s nepravidelným tvarem, často bohatě větvený.
Tenké, pružné, často vystoupavé a obloukovitě prohnuté.
Drobné, žlutozelené, v bohatých, velkých latách (až 20 cm), které vyrůstají na koncích větví v květnu a červnu.
Malé peckovičky, většinou nevýrazné, hlavní ozdobou jsou dlouhé, nápadně chlupaté stopky květů, které po odkvětu vypadají jako jemný, nadýchaný „kouřový oblak“ – odtud název „ruj vlasatá“.
Obvykle 1,5–3 metry, výjimečně až 5 metrů.
Středně rychlý, dožívá se 40–60 let.
Ruj vlasatá pochází z jižní Evropy a západní Asie, v Česku se pěstuje jako okrasný keř.
Oblíbený v parcích a zahradách pro krásné podzimní barvy a „kouřové“ květenství. V minulosti byla ruj využívána k získávání žlutého barviva a k činění kůží.
Nejlépe roste na slunném, suchém a teplém místě, snáší kamenitou i chudou půdu.
Výborně snáší sucho, slunce, vítr i mráz. Je nenáročná na půdu.
Chlupaté stopky odkvetlých květů vytvářejí dojem nadýchaného obláčku nebo „paruky“ – proto se jí říká také „parukový keř“.