Tilia platyphyllos
Lípa velkolistá je mohutný listnatý strom s velkými srdčitými listy a vonným květenstvím, který kvete o týden dříve než lípa srdčitá. Je hojně vysazována jako alejová a parková dřevina pro svou okrasnost a dlouhověkost.
Listy jsou střídavé, srdčité až široce vejčité, obvykle 8–15 cm dlouhé (někdy až 20 cm), na okraji ostře, dvojitě pilovité. Báze listu je srdčitá, špička protáhlá. Na líci tmavě zelené, na rubu světlejší, hustě chlupaté především v úhlech žilek (svazkové chlupy jsou rezavé, nápadné). Řapík je 3–6 cm dlouhý. Na podzim listy žloutnou.
U mladých stromů hladká, šedá až šedohnědá, ve stáří tmavě šedá, tlustá, hluboce podélně rozpukaná.
U mladých stromů kuželovitá, v dospělosti široce vejčitá až kulovitá, hustá, s mohutnými větvemi. V parcích a alejích tvoří výrazné dominanty.
Větve jsou silné, vystoupavé až rozkladité, letorosty zelené až červenohnědé, často chlupaté. Pupeny jsou vejčité, špičaté, lysé, červenohnědé.
Květenství je vrcholičnaté, 3–6květé, s nápadným žlutozeleným listenem (křídlem). Květy jsou žlutavě bílé, silně vonné, rozkvétají v červnu – obvykle o něco dříve než u lípy srdčité. Jsou významným zdrojem nektaru pro včely.
Plodem je kulovitá, šedohnědá, tvrdá nažka (tobolka) o průměru 8–12 mm, s 5–10 nápadnými žebry, stěna je silná a plod je tvrdý (nejtvrdší v porovnání s ostatními lípami). Plody často zůstávají na stromě až do zimy.
V přírodě dorůstá 20–40 m, výjimečně až 45 m. V parcích a alejích běžně kolem 25–35 m.
V dospělosti 1–2 m, největší exempláře i více.
Rychlý v mládí, později středně rychlý. Dožívá se 300–500 let, výjimečně i déle.
Lípa velkolistá je původní v Evropě i v ČR, kde roste hlavně v pahorkatinách, podhorských a horských oblastech, často v suťových lesích, na svazích, v hájích a v remízcích.
Významná alejová, parková a solitérní dřevina, často vysazovaná v parcích, zahradách, na návsích, v alejích i v krajině.
Dřevo je měkké, světlé, velmi dobře opracovatelné – využívá se v řezbářství (sochy, hudební nástroje, včelí úly).
Květy jsou významně medonosné a používají se v léčitelství na čaj (proti nachlazení, podporuje pocení).
Nejlépe roste na hlubokých, úrodných, čerstvých až vlhkých půdách, snáší i mírně zásadité půdy. Upřednostňuje slunná až polostinná stanoviště, je však náročnější na vláhu než jiné lípy. Nesnáší dlouhodobé sucho.ejí zastínění.
Dobře snáší mráz, vítr i znečištění ovzduší. Je méně odolná vůči suchu než lípa srdčitá, ale obecně je dlouhověká a robustní. Snáší řez a tvarování.
Plody jsou velmi tvrdé, při rozkousnutí „křupnou“ a jsou určovacím znakem druhu.
Lípa velkolistá je důležitou součástí české krajiny a významným kulturním stromem.
Je důležitým zdrojem potravy pro včely a další hmyz, poskytuje stín a zlepšuje mikroklima.